KÁRO

Káro, to je další řádek na to do listu z března. Károvanou látku jsem koupila v nejlepším sekáči v rodné hroudě. Chtěla jsem z ní ušít kapsičku na tričko a použít ji jako kapsu na obal. Myslela jsem, že to bude hned, ale některé věci mají svůj čas. To je potřeba respektovat :). Momentálně se zase divím, kde je červenec. Polovina léta je fuč. Na příměstských táborech to utíká, neskutečně. Kromě nich jsem nic jiného vlastně nestíhala, protože jsem byla z veder a dětí unavená, nejvíc. Už jsem se začínala bát, že ta vedra nebudou mít konec. Jednu výhodu však měla - dětem v nich nezbývá síla zlobit :). Přeji hezké dny!