Tak tedy o nejteplejším svetru, který vlastním. Zbožňuju na
něm barvu a to, jak hřeje. Nesnáším, jak kouše na holých rukou a to, že si
v něm občas připadám jako medvěd namočený v hořčici, někdy ale ne.
Komplikované.
Šla jsem jednou do sekáče a říkala si, že by tam na mě mohlo
čekat něco hořčicového. A odnesla jsem si hořčicovou mikinu a tento svetr.
Nikdo ho nechtěl, protože měl jen dva knoflíky (a kouše). Já to však brala jako
znamení, když jsem si vysnila „něco“ hořčicového, a ono to tam skutečně bylo,
nelze ignorovat, že jo. Tak jsem mu přišila jeden šedý knoflík a dva béžové ze zásob, a ubytovala jej do brněnské skříně.
A že se nemá chodit do sekáče s konkrétní představou,
pche.
Hořčicová barva je super.
OdpovědětVymazatMoc hezky sladěný outfit, sluší!
krasne sveter a super sa ti hodi :) dufam ze bude stale menej a menej skraiabt :)
OdpovědětVymazatděkuju :)!
OdpovědětVymazatOpravdu výborná barva. A ty knofle - vtipné!!!
OdpovědětVymazatNo, a co že kouše - nobody is perfect :o).
Moc ti to sluší. A líbí se mi, jak je fajně až pod zadek.
Přání se plní, stačí si jen přát :))
OdpovědětVymazatJé, ten je skvělej, na triko s dlouhým rukávem se to dá ne :) A ty knoflíky jsi mu vymyslela parádně. Ta poslední fotka - ♥
OdpovědětVymazatDěkuju, děkuju :).
OdpovědětVymazat